Nahlížím na život jako na vlastní projekci.
Vše tvořím svým postojem, názorem a myšlením.
Hledím na své dílo života.
To, co se mi nelíbí, vypráví o mně. Nelze vinit jiné osoby nebo vyčítat osudu. Vždy se nabízí možnost volby. Buď z té hry a děje vystoupím nebo musím změnit vlastní nastavení. Pochopit svou roli proto, abych změnila pozadí a okolnosti hry, kde mi bude dobře. Spolupracovat se svou temnou složkou mysli. Nalézat řešení v prožitku nepříjemné emoce. Integrovat pocity, u kterých bolí duše a srdce. Vznikne tím nové vnitřní nastavení, které odzrcadlím a začne se hrát nový díl života.

Temná složka mysli

Žijeme v dualitě. Na planetě Zemi funguje rovnováha Jin a Jang, noc a den, žena a muž. Dobro a zlo. Pozitivní mysl a negativní mysl. Jedno nemůže existovat bez druhého.

V temné složce mysli nalézáme sami sebe. Poznáváme svou osobnost, podvědomí a stíny.

Tak, jak umíme pracovat a zacházet s prožívanými emocemi určuje rozvoj osobnosti. Proces od nás vyžaduje za 1.odvahu – podívat se pravdě do očí. Přiznat si svou pravou tvář. A za 2.opravdovost, čestnost – přiznat si své stíny a přijmout se v těch nejtemnějších emocích. Neschovat hlavu do písku. Nelhat si.

Negativními emocemi a prožívanými pocity vnímáme sami sebe. Cítíme, jak nám je. Snažíme se najít cestu ven z nepříjemných prožitků. Emoce nám ukazuje diagnózu zranění. Chce být námi rozpoznána.

Emoce mluví o nás a chce nám něco sdělit. Pomáhá vyjít ze začarovaného kruhu naší osobnosti a stagnace života.

Je nutné spolupracovat se svým emočním prožitkem. Přistupovat vědomě k pocitům a ptát se: „Co mi to chce ukázat? Proč se mi stále opakují situace, v kterých se cítím nepříjemně ? Proč prožívám konkrétní emoci?“

Rozdefinovat si hru příběhu a děje. Pochopit jakou roli hraji v příběhu já. Jsem oběť nebo tyran?

Přiznat si své nejniternější pocity. Přijmout je. Protože přesně tak se cítím a takový jsem, zrovna teď a tady.

Nezavírejme oči před negativními emocemi. Byla by to naše hra na slepou bábu a čekání na štěstí, které nemůže přijít. Je nutné se vnímat a vidět přesně v takovém rozpoložením v jakém jsem.

Nebát se prožívat emoce, které bolí a trýzní srdce.

Neutíkat před nimi. Utíkali bychom před sebou samými. Lhali si. Obviňovali ostatní. Nenáviděli. Sebe i ostatní.

Přidal by se pocit viny. Dohnal by nás do celoživotní role Oběť.

Vlastním nastavením bychom odzrcadlili a přitáhli do svého života další role Tyranů a citových vyděračů. Ubližování by pokračovalo. Proto, abychom už konečně pochopili, že konáme špatně.

Podvědomí projektuje náš příběh společně s vnitřní nastavením. Máme tím něco pochopit. Podívat se do svého nitra. Přijmout sami sebe. Přesně v tom prožitku a emoci, kterou momentálně cítíme. Dojde k integraci.

Integrace je velice funkční metoda. Procesem probíhá čištění na úrovni podvědomí a energetických center. Generačních rovin. Lineárně prostupuje časem. Přítomností, dětstvím i minulými životy.

Jen my sami určujeme děje a přitahujeme okolnosti, které potřebujeme prožít, abychom se probudili z nevědomosti.

Naučte se spolupracovat s životem a zacházet s emocemi. Prožívejte svou osobnost v přítomnosti. Každý okamžik je jedinečný. Nikdy už se nezopakuje. Vnímejte se Teď a Tady. V této chvíli.